V roce 2016 jsem byl přizván ke komlexnímu průzkumu dvou menších kruhovitých prohlubní o průměru kolem 6 m poblíže města Emmerting v Německu. Další týmy vědců zde prováděly geofyzikální, geochemický, mikroskopický a mineralogický průzkum. Výsledky byly zpracovány a koncem roku 2024 vyšel odborný článek v časopise Geodynamics. Mým úkolem bylo proměřit georadarem Roteg obě prohlubně ve dvou kolmých směrech sérií paralelních profilů a zjistit změny ve struktuře vrstev v podloží. Byly použity širokopásmové 150 MHz antény a vysílač s pulzním výkonem 5 kV. Georadarové měření potvrdilo silné porušení vrstev v místech terénní prohlubně a ve střední části v hloubce 3-5 m došlo k posunu a zřejmě i ke stlačení vrstev. Kompaktní strukturu s vyšší měrnou rezistivitou zde potvrdilo elektrorezistivní měření. Další měření zde ukázaly vyšší koncentrace radionuklidů Th, K a částečně U. Na základě výsledků měření se vědci domnívají, že zde přibližně před 2000 lety dopadly menší meteority - achondrity, které se po dopadu z větší části odpařily.
Krátery lze v terénu velmi dobře rozpoznat včetně okrajových valů. Hloubka prohlubně je kolem 1 m.
Patrné deformace vrstev pod prohlubní a snad i středový vrcholek s rozbitým materiálem tak, jak jej známe z povrchu Měsíce. Ze sklonu deformovaných vrstev by šlo usuzovat i na směr dopadu tělesa.
Druhá problubeň s "rozbitými" vrstvami. Hyperbolické odrazy jsou od nějaké materiálově výraznější anomálie, stejně jako rezonanční sloupec odrazů na vdálenosti mezi 8-9 m.
Uvnitř prohlubní se nechají nalézt křemenné valouny s nataveným povrchem, do kterého jsou "zapečeny" kousky okolních materiálů a prachu.
Rázová vlna rozruší i méně pevné horniny v okolí dopadu. Vznikají v nich řady drobných trhlin, které se časem vyplní nějakým více vodou rozpustným nerostem.
Máte-li zájem o konzultaci?
Nebo chcete nezávaznou kalkulaci nebo jen poradit?
Kontaktujte nás, rádi se Vám budeme věnovat.